Packard Automotive Plant
V roce 1903, na příkaz investorů, přesunula společnost Packard Automotive Company své sídlo z Warren, Ohio do Detroitu. Prvních devět budov bylo postaveno v letech 1903-1905. Ty měly typické rysy tehdejších továrních budov ve stylu "mlýna" se stísněnými místnostmi, dřevěnými sloupy, podlahami a stropy s velmi malým přirozeným světlem. Vzhledem k velkému množství dřeva používaného ve stavebnictví představovaly tyto budovy nebezpečí požáru. U desáté budovy, Packard # 10, chtěl Kahn vylepšit design tím, že poskytne otevřené prostory a velká okna pro osvětlení a větrání, díky čemuž byly pracovníkům poskytnuty mnohem lepší pracovní podmínky.
V roce 1904 navrhl Julius Kahn (architekt) železobetonový výztužný systém, známý jako Kahn Bar. Tento systém obsahuje ocelové nosníky, ohnuté v úhlu 45 stupňů a to po celém obvodu budovy i vně, které zpevňují beton, aby se zabránilo střihu ve slabých místech.
Design pro Packard # 10 změnil způsob navrhování a výstavby průmyslových budov. Byla to první průmyslová budova, která používala železobeton pro podlahy, stropy a sloupy. Konstrukce a vzhled Packard # 10 byla společností Packard Company tak úspěšná, že zbylých 9 budov renovovali podobným způsobem. Technické inovace železobetonových továren vystavené v Packard # 10 se brzy staly standardem pro automobilové továrny v celé Americe. V roce 1910 měl Packard Car Company největší továrnu na automobily ve Spojených státech. Komplex by nakonec tvořil čtyři miliony čtverečních stop výrobního prostoru a zaměstnával až 40 000 pracovníků.
Během první světové války závod pomáhal s výrobou a montáží leteckých motorů. Po válce začal Packard během dvacátých let přecházet z ruční montáže na montážní linku. Právě to vedlo během dvacátých let k tomu, že si společnost upevnila svou pověst pro výjimečné inženýrství a stala se ve své době známou jako jedna z nejkvalitnějších výrobců luxusních vozidel vyráběných ve Spojených státech. Tato pověst a její výsledná poptávka vedla k dalšímu rozšíření závodu a technologickým inovacím v automobilovém průmyslu. Koncem třicátých let minulého století společnost instalovala vícestupňovou automatizovanou montážní linku, aby vyhověla svým vysokým požadavkům, které se staly zastaralými s ohledem na nové technologie.
V roce 1939 byl mezi severní a jižní polovinou závodu postaven most.
V roce 1942 se závod Packard připojil k dalším automobilovým závodům, aby zastavil veškerou výrobu automobilů a zaměřil se na výrobu pro druhou světovou válku. Závod vyráběl letecké motory Rolls Royce i námořní motory pro Spojené státy a jejich spojence. Během válečných let zaměstnával závod až 36 000 pracovníků. Poptávka po motorech a jejich výrobě vyžadovala další expanzi a modernizaci závodu. Bezprostředně po válce se závod vrátil do automobilové výroby a znovu aktualizoval montážní linku své továrny. V roce 1954, nicméně všechny technologie byly zastaralé a výroba Packard vozidel byla přenesena do moderního závodu na Conner Street.
Spolu s úbytkem prodeje se v roce 1956 společnost Packard Car Company zcela zanikla a v roce 1958 propustila posledního zaměstnance závodu na East Grand Boulevard. Společnost poté odprodala část závodu a ostatní pronajala maloobchodním a průmyslovým nájemcům.
V roce 1998 město převzalo celý areál a to s úmyslem demolice celého závodu. Město informovalo nájemníky, že do února 1999 musí prostory uvolnit, aby mohla být budova zbořena. V roce 2010 opustil areál poslední nájemce závodu Packard Plant a závod zůstal zcela opuštěný.
Slavný Detroitský most se zřítil na silnici
Řeč je o mostu, který propojoval dvě části bývalé továrny, který byl vystavěn v roce 1939 nad East Grand Boulevardem. Firma z něj udělala součást montážní linky, přes most posílala montovaná auta z jedné strany na druhou. Stalo se tak v lednu 2019.
Srpen 2018
Zdroje: www.detroiturbex.com, www.packardplantproject.com